Argam Ayvazyan: špion–výzkumník arménské kultury v Nachičevanu

  • 28.03.2022
  • 0
  • 103 Views

V tomto čísle přinášíme rozhovor s armenistou a kulturním historikem Argamem Ayvazyanem (*1947), který v letech 1964–1987 zdokumentoval převážnou většinu arménského kulturního dědictví na území Nachičevanu, odkud sám pochází. V Nachičevanu, který v počátcích Sovětského svazu připadl Ázerbájdžánu, proběhla mezi lety 1997–2008 státem řízená likvidace veškerého arménského kulturního dědictví. Nejznámějším případem bylo zničení největšího arménského historického hřbitova na světě. U města Džulfa se nacházelo na 4500 umělecky unikátních kamenných křížů (chačkarů) ze 13.–17. století. Diskriminace arménského obyvatelstva zde však probíhala již v dobách SSSR. Ayvazyan tehdy musel pracovat neoficiálně, přičemž podstoupil celou řadu rizik. Navzdory obtížím se mu podařilo zaznamenat na 89 kostelů a klášterů, 5840 chačkarů a kolem 22 000 náhrobků. Výsledky své práce publikoval v padesátce knih a více než 300 článcích. Ayvazyan pracoval v Památkovém ústavu Arménské SSR, Institutu umění a Ústavu archeologie a etnografie Akademie věd Arménské republiky. Dnes je zde vedoucím výzkumným pracovníkem. V roce 2007 se na Harvardově univerzitě konala výstava jeho fotografií o arménských památkách Nachičevanu.

ORER 5-8/90/ 2021

O úskalích jeho práce pojednává tento rozhovor, z nějž zde uvádíme krátký úryvek.

-Kdy jste si poprvé uvědomil, že vaše práce nebude tak snadná?

– Bylo to v roce 1965. Koupil jsem si levný fotoaparát značky Smena a vydal se ze své rodné vesnice Arindž do nedaleké vsi Nors. Sám, s fotoaparátem visícím na rameni, jsem si fotil kostel, nápisy a chačkary. Místní [ázerbájdžánští] vesničané se shromáždili a začali se vyptávat, kdo jsem a co tam dělám. Řekl jsem jim, že jsem z blízké vesnice a fotím si jen tak, ze zájmu. Shodou okolností byli ten den ve vesnici dva policisté. Okamžitě byli informováni a já byl zadržen a převezen na krajskou policejní stanici.

Čekali jsme na chodbě a o chvíli později vyšel vrchní důstojník ze své kanceláře s vysokým mužem v civilu. Ten se policistů okamžitě zeptal: „Co ten kluk udělal? Ukradl něco?” Řekli: “Ne, soudruhu Alijeve. Přivezli jsme ho z Norsu, fotografoval tam kostel.” „Tak ho přiveďte.” Vzali mě dovnitř, posadili jsme se, přinesli čaj… Muž se začal ptát, proč jsem fotil. Vzal můj foťák, vyndal z něj film, zahodil ho a řekl: “Bylo to poprvé. Běž a už nic takového nedělej. Zapomeň, že v Nachičevanu jsou nějaké arménské památky nebo Arméni.“ A to byl Hejdar Alijev, šéf KGB v Nachičevanu, o kterém jsem v té době samozřejmě nevěděl. [Hejdar Aliev se stal prvním tajemníkem Ázerbájdžánské SSR a poté prezidentem nezávislého Ázerbájdžánu. Po jeho smrti začal zemi vládnout jeho syn Ilham]. To bylo moje první setkání se zákonem. Tehdy jsem si uvědomil, že to, o co se budu pokoušet, nebude snadné. Což se také potvrdilo.

-Po nedávné válce vyvstaly mnohé obavy o osud arménských památek v Náhorním Karabachu. V této souvislosti je často zmiňován případ Nachičevanu. Jaké jsou podle vás budoucí scénáře, co se týče památek v Karabachu?

-V posledních několika měsících už byly v karabašských obcích, které se dostaly pod ázerbájdžánskou kontrolu, zničené různé druhy menších památek. Pokud tato území zůstanou pod kontrolou Ázerbájdžánu, věřím, že 90% tamních arménských památek bude během příštích deseti let zničeno. Ázerbájdžán bude uvádět různé důvody a pak oznámí, že tam žádné památky nikdy nebyly. Některé kostely budou přeonačeny jako „kavkazsko-albanské”, jelikož se zde propaguje tato falešná, nevědecká teze, že památky v Karabachu nemají s Armény nic společného.  

                             Andran Abramjan

NAŠI PARTNEŘI

ORER ARMENIAN EUROPEAN MAGAZINE
connect with us: