Již 78. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí 12. a 13. května 2023 Smetanova Má vlast v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu a jeho šéfdirigenta Tomáše Hanuse. Rezidenčním umělcem Pražského jara bude violista Antoine Tamestit, kterého diváci uslyší na čtyřech koncertech. V čele Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu se představí Daniel Harding, Essenští filharmonikové přijedou se svým šéfdirigentem Tomášem Netopilem.
České orchestry budou dirigovat John Adams, Klaus Mäkelä nebo Oksana Lyniv. Rezidenčním skladatelem víkendu soudobé hudby Prague Offspring bude Georg Friedrich Haas, jemuž zahraje skladby ansámbl Klangforum Wien. Starou hudbu bude reprezentovat Les Talens Lyriques se svým zakladatelem Christophem Roussetem nebo kontratenorista Andreas Scholl.
Festival naváže na tradici závěrečných koncertů s programem Beethovenovy Deváté pod taktovkou Christopha Eschenbacha.
Prodej vstupenek začíná v pátek 11. listopadu od 11.00 na festival.cz.
Zahajovací koncert a české stopy zahraničí
Tomáš Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku
velmi výjimečně. Na festivalu se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Navazuje tak na dirigenta Charlese Mackerrase, který uvedl v Cardiffu britskou premiéru Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, a také na režiséra Davida Pountneyho, současného uměleckého ředitele Velšské národní opery. Režisér, jehož práci měli možnost vidět také diváci v Brně i Praze, seznámil cardiffské publikum s Janáčkovou Její pastorkyní již v roce 1975.
„Hostování orchestru v čele s Tomášem Hanusem je pro nás splněným snem. Tomášovy úspěchy v zahraničí prohlubují naši zvědavost, kam směřuje jeho hudební uvažování a jak se vyvíjí jeho dirigentský rukopis. Česko-velšská Má vlast bude jistě slavnostní, ale také svěží a nespoutaná hudebními konvencemi,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan.
„Tóny Mé vlasti v dnešní době velmi potřebujeme. Probouzejí to lepší v nás, sebeuvědomění, kdo jsme, co nám říkají naše dějiny a jaký je jejich smysl.
Hudba má moc jít hlouběji než slova. Smetanově Mé vlasti se nemusíme povinně klanět, tvářit se učeně a trochu se u toho nudit. Ona má sílu si nás najít sama a obejmout nás,“ svěřuje se Tomáš Hanus.
„Nezdá se, že by ve vřelém vztahu Britů k české hudbě, který lze vysledovat až k vystoupením Antonína Dvořáka v Británii v 80. letech 19. století, došlo k nějakému ochlazení,“ říká v komentáři k hostování cardiffského orchestru v Česku šéfredaktor britského magazínu Opera John Allison. „Je až na výjimky poměrně neobvyklé, aby britští hudebníci přinášeli českou hudbu do českých měst, zejména od smrti skvělého Charlese Mackerrase. Přestože je Orchestr Velšské národní opery primárně operním orchestrem, uvedení Mé vlasti je díky jeho reputaci v oblasti symfonické hudby dychtivě očekávanou záležitostí,“ dodává John Allison.
Vedle Tomáše Hanuse patří k nejúspěšnějším českým dirigentům ve světě a k ambasadorům české hudby také dirigent Tomáš Netopil. Již desátou sezonu je hudebním ředitelem a šéfdirigentem Essenštích filharmoniků, s nimiž se v Praze představí s programem s díly Elgara a Dvořáka, a to společně s houslistou Frankem Peterem Zimmermannem. „Essenská filharmonie má díky naší dlouholeté spolupráci, a myslím, že nejen díky ní, velmi hluboký a intenzivní vztah k české hudbě,“ říká Tomáš Netopil. Během působení v Essenu nastudoval s orchestrem například Řecké pašije Bohuslava Martinů, Janáčkovu Její pastorkyni, Dvořákovu Rusalku, Smetanovu Prodanou nevěstu, ale i symfonickou hudbu Josefa Suka, Karla Husy a Antonína Dvořáka.
orer.eu
