PRAHA , 19.01.2026- Podívejte se na video a fotografie z dnešní Ekumenické bohoslužby. Bohoslužbě předsedali předseda ČBK Mons. Josef Nuzík a 1. místopředseda Ekumenické rady církví Bronislav Matulík. Kázání pronesl Barsegh Pilavchyan, duchovní pastýř a delegát Arménské církve v České republice, archimandrita. Téma bohoslužby znělo Světlo ze světla pro světlo. Bohoslužba se konala ve Farním sboru Českobratrské církve evangelické ve Střešovicích v Praze.
Týden modliteba za jednotu křesťanů má téma „Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni“ (Ef 4, 4). Letošní texty Týdne modliteb za jednotu křesťanů vznikly na půdě Arménské apoštolské církve a ve spolupráci s bratry a sestrami z dalších místních církví, katolické a evangelických.
Kázání pronesl archimandrita Barsegh Pilavchyan.
Vaše Eminence, Vaše Excelence, Vaše Důstojnosti, ctihodní bratři a sestry ve víře, nejmilejší v Kristu,
se srdcem naplněným láskou a radostí vás všechny zdravím při této ekumenické bohoslužbě, jež nese název „jedno tělo a jedna duše” a při níž jsme se shromáždili, abychom společně pozvedli svou modlitbu k Bohu. Především mi dovolte, abych vám všem upřímně poblahopřál k svátkům Narození Páně i k příchodu nového roku a vyjádřil přání, aby Všemohoucí Bůh posiloval Církev univerzální, aby skrze víru dokázala prohlubovat přítomnost Ducha svatého v našem pozemském bytí.
Dnes ve světě panuje bolestný stav: války na mnoha místech, nesčetní lidé v nouzi, rozličné nepokoje a zmatky – jejichž hlavní příčinou je odklon lidstva od Boha. Právě proto, že jsme se vzdálili Bohu, vznikly ve světě situace, které vedou k nedostatku solidarity a k selháním v řádu světa – světa, který Bůh stvořil proto, aby v něm lidé žili v pokoji, lásce a vzájemné soudržnosti. Dnes však člověk není schopen vidět a pochopit, že svět, který se snaží ovládnout, mu nepatří, nýbrž náleží Bohu. Cožpak nejsme na tomto světě jen hosty na čas? Přicházíme, po určitou dobu zde pobýváme a pak odcházíme, zatímco svět zůstává, neboť patří Bohu. Bůh je ten, kdo určuje budoucnost tohoto světa – a přesto se mu stavíme na odpor a někdy dokonce působíme škodu jeho dílu.
Bůh nám daroval lásku, my však místo lásky rozséváme nenávist. Dokud si neuvědomíme, že nejsme pány světa, nýbrž že jím je Bůh, nelze si představit svět naplněný láskou a solidaritou, ani přijmout panství Boha, našeho Krále. Ano, dnes jsme si zvolili vládce a představitele a i to se děje z Boží vůle; avšak všichni musíme přijmout, že jediným Pánem světa je Bůh, a prosit o jeho požehnání, aby uchoval svět v pokoji. Právě následkem našeho egoismu a uctívání vlastního „já” se pokušení a zkoušky ve světě množí. Zároveň však věřím, že je to pro nás veliká příležitost, abychom si to uvědomili, pochopili, činili pokání a obrátili se k Bohu – aby nám odpustil, smiloval se nad námi a zachoval nás v lásce. Neboť právě láska nám dává jednotu a pocit vzájemné sounáležitosti.
Dnes jsme se shromáždili, abychom se modlili za jednotu světa, za svět sjednocený v lásce, sjednocený v lásce Kristově. Právě tato láska nás posílí. Tato jednota je pro nás všechny nezbytná a nesmírně důležitá. Bolestně vnímám, že na jednotu a spolupráci myslíme často jen v dobách těžkých zkoušek. Tak by tomu však být nemělo. Každého dne, za všech okolností a na každém místě, všude tam, kde je třeba, mají být křesťanská láska, pokora, trpělivost a péče o bližní stálými průvodci našeho života, aby naše jednota nebyla jen odpovědí na krizi, nýbrž aby nás provázela i v časech radosti. To, co vzniká v časech obtíží jako poslání a úkol, má se pro nás stát důvodem k radosti, kterou budeme společně sdílet v modlitbě a v díkůvzdání Všemohoucímu Bohu.
Naším cílem – cílem celého křesťanstva, všech věřících – a rovněž cílem tohoto Ekumenického shromáždění má být růst a upevnění našeho společenství věrných tak, aby touhou všech bylo uskutečňování Boží vůle na zemi. Neboť Boží vůle je dokonalá, prostá temnoty a klamu; není v ní nepřátelství ani válka, nýbrž jen láska. Právě tato láska nám dává jednotu, sílu a zachovává svět v pokoji.
A proto znovu prosím, abychom všichni společně prosili Všemohoucího Boha: kéž poníží naše osobní „já”, odloží je stranou a naplní nás Duchem svatým, láskou a solidaritou, aby svět mohl směřovat k jasné a božské budoucnosti.
Náš patriarcha blahé paměti, katolikos Vazgen I. (1908–1994), říkával: „Místo abychom bojovali s temnotou, je lépe, když každý z nás zapálí jedinou svíci, aby se svět stal světlejším.”
Lásku a pokoj vám všem, nyní i vždycky, i na věky věků. Amen
orer.eu
FOTO: Video a fotografie z Ekumenické bohoslužby v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů
