Humanitární katastrofa a hrozba genocidy
Otevřený dopis
Výzva představitelů arménské komunity České republiky vrcholovému vedení České republiky:
Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský
Vážení,
chtěli bychom vás upozornit na humanitární krizi probíhající v Náhorním Karabachu.
Od 12. prosince roku 2022 Azerbajdžánští “ekoaktivisti” pod záminkou ekologie uzavřeli jedinou cestu spojující Arménii s Náhorním Karabachem, Lačinský průsmyk.
Už je to osm měsíců, kdy je 120ti tisícům obyvatel Náhorního Karabachu odepřena možnost jakékoliv pozemní komunikace s Arménií přes Lačinský průsmyk, který pro Armény z Karabachu představuje „cestu života“. Je to jediná silnice, která spojuje Náhorní Karabach s Arménií. Právě po ní jsou do Náhorního Karabachu dováženy potraviny, léky, dětská výživa, plyn a další základní životní potřeby z Arménie.
Později falešné „ekoaktivisty“ vystřídala pohraniční hlídka, která na silnici nelegálně zřídila kontrolní stanoviště. Baku, sledující cíl vyhnání Arménů z Náhorního Karabachu, ignoruje mezinárodní smlouvy. V Náhorním Karabachu už je krize. Mezi 120 000 obyvateli začal hladomor. Zbývají minimální zásoby jídla. 26. července dorazilo 19 kamionů přepravujících 400 tun humanitárního nákladu – potravin a léků – z Jerevanu poblíž hranic s Ázerbájdžánem, do vesnice Kornidzor, oblastí Sjunik, RA. Arménie vyzývá ruské mírotvorce, aby odtamtud přepravili náklad do Náhorního Karabachu, ale tím problém není vyřešen. Baku trvá na tom, že koridor je údajně otevřený, že v Náhorním Karabachu není nedostatek potravin a nabízí přepravu nákladu po aghdamské silnici. Mezitím vysoký představitel EU Josep Borrell také nedávno oznámil, že přeprava zboží přes Aghdam by neměla být považována za alternativu ke znovuotevření Lachinského koridoru.
Kromě toho Baku také nerespektuje rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN z roku 2023 otevřít Lachinský průsmyk (přijatá 22. února 2023 a znovu potvrzená 6. července). Právně závazná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přijaté 21. prosince 2022 a usnesení Evropského soudu pro lidská práva, a Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo 22. června 2023.
Diktátor Alijev se tím vysmál mezinárodnímu společenství. Nastal čas, aby byly na oficiální Baku uvaleny přísné sankce.
Ruské mírové síly, které jsou povinné zajistit nepřetržitý provoz silnice v Lačinském koridoru, se za těchto podmínek ani nepokouší otevřít uzavřenou silnici. Cíl Baku je jasný: přinutit Armény žijící v Náhorním Karabachu, aby se podřídili nadvládě Ázerbájdžánu, anebo území opustili. Navíc Baku vydírá Arménii ve věci zřízení koridoru přes arménské území, nad kterým by Arménie ovšem neměla žádnou kontrolu a který by měl spojit Ázerbájdžán s Nachičevanskou autonomní republikou a Tureckem.
Obyvatelé Náhorního Karabachu jsou oběťmi politických plánů Baku a jeho spojence číslo jedna, Turecka. Opětovně se provádí politika nucení celého národa k opuštění svého území, což je srovnatelné s genocidou a jasně odporuje Chartě OSN a Helsinské deklaraci.
Papež František, americké ministerstvo zahraničí a zhruba tři desítky členů Kongresu USA se touto otázkou již zabývali a vyzvali k otevření koridoru. Na problém upozornili spolu zpravodajové Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Evropského soudu pro lidská práva, generální tajemník OSN Antonio Guterres a Rada bezpečnosti OSN, „Freedom House“, kanadské ministerstvo zahraničí, Evropská unie, Paříž a řada mezinárodních organizací pro lidská práva. I přesto politika dvojího metru ohrožuje evropskou demokracii, protože Evropa zůstává v roli oběti energetické závislosti na Ázerbájdžánu. Na jedné straně je kritizována závislost na ruském plynu, na druhé straně je podporována závislost na plynu či ropě od diktátora Alijeva.
Kdyby byla mezinárodním společenstvím Republika Artsakh uznána, o což se mnoho let snažila tím, že dodržovala demokratická pravidla podle vzoru evropských demokracií, nemuselo k této tragédii dojít.
Vyzýváme Českou republiku, která je vedena demokratickými a humanitárními hodnotami, aby co nejdříve zareagovala a požádala vládu Ázerbájdžánu, aby zabránila pokračování humanitární katastrofy a nucenému vysídlení 120 000 civilistů z Náhorního Karabachu, a aby otevřela cestu spojující Arménii s Karabachem. V opačném případě budou občané Náhorního Karabachu, etničtí Arméni, čelit další genocidě.
S pozdravem
Arménská apoštolská církev v ČR – Církev sv. Řehoře Osvětitele, duchovní pastýř arménských komunit v České republice, na Slovensku a Maďarsku,
archimandrita Barsegh Pilavchyan
Arménsko-Česká společnost Urartu, předseda Aleksandr Sargsyan
Česko-evropský časopis ORER, šéfredaktor Hakob Asatryan
Sobotní arménská škola v Praze, spoluzakladatel Armen Koloyan
Asociace arménské mládeže ČR, členka výboru Mariam Aloyan
03.08.23
Praha
