{"id":93067,"date":"2026-03-09T12:32:18","date_gmt":"2026-03-09T09:32:18","guid":{"rendered":"https:\/\/orer.eu\/?p=93067"},"modified":"2026-03-10T17:01:59","modified_gmt":"2026-03-10T14:01:59","slug":"v-terezine-se-otevre-stala-expozice-o-genocidach-20-stoleti-zlocin-beze-jmena-pripomene-i-muze-ktery-tento-zlocin-pojmenoval","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/orer.eu\/cs\/2026\/03\/09\/v-terezine-se-otevre-stala-expozice-o-genocidach-20-stoleti-zlocin-beze-jmena-pripomene-i-muze-ktery-tento-zlocin-pojmenoval\/","title":{"rendered":"V Terez\u00edn\u011b se otev\u0159e st\u00e1l\u00e1 expozice o genocid\u00e1ch 20. stolet\u00ed. Zlo\u010din beze jm\u00e9na p\u0159ipomene i mu\u017ee, kter\u00fd tento zlo\u010din pojmenoval"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>V pond\u011bl\u00ed 9. b\u0159ezna, v den p\u0159ipom\u00ednky likvidace ob\u011bt\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho rodinn\u00e9ho t\u00e1bora v Osv\u011btimi, bude ve Wieserov\u011b dom\u011b v Terez\u00edn\u011b otev\u0159ena nov\u00e1 st\u00e1l\u00e1 expozice Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn. Multimedi\u00e1ln\u00ed projekt Zlo\u010din beze jm\u00e9na je v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed ojedin\u011bl\u00fd t\u00edm, \u017ee jako celek mapuje z\u00e1sadn\u00ed genocidy 20. stolet\u00ed a propojuje je s p\u0159\u00edb\u011bhem \u017eidovsko-polsk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka Rafaela Lemkina, autora pojmu genocida. Expozice vedle historick\u00fdch fakt\u016f a informac\u00ed pracuje tak\u00e9 s emocemi a osobn\u00edm pro\u017eitkem, kter\u00fd m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky p\u0159iv\u00e9st k hlub\u0161\u00edmu porozum\u011bn\u00ed t\u00e9matu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Expozice p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed novou perspektivu na t\u00e9ma genocidy. Mezin\u00e1rodn\u00ed autorsk\u00fd t\u00fdm vych\u00e1zel z&nbsp;kritick\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed oboru studi\u00ed genocid a z modern\u00edch trend\u016f v\u00fdstavnictv\u00ed. T\u00e9ma genocidy je prezentov\u00e1no prost\u0159ednictv\u00edm vizu\u00e1ln\u00edch i zvukov\u00fdch um\u011bleck\u00fdch instalac\u00ed, v\u00fdznamnou roli hraje i dramatick\u00e1 tvorba.&nbsp;<em>\u201eGenocidu prezentujeme jako univerz\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma a v&nbsp;\u0161irok\u00e9m kontextu d\u011bjin 20. stolet\u00ed. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk je prost\u0159ednictv\u00edm pro\u017eitku veden k&nbsp;hlub\u0161\u00ed reflexi mechanism\u016f genocidn\u00edho n\u00e1sil\u00ed a k porozum\u011bn\u00ed p\u0159\u00ed\u010din\u00e1m tohoto zlo\u010dinu v\u0161ech zlo\u010din\u016f,\u201c<\/em>&nbsp;\u0159\u00edk\u00e1 \u0160imon Krbec, \u0159editel Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn.<\/p>\n\n\n\n<p>Koncepce expozice podporuje vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed c\u00edle a vych\u00e1z\u00ed vst\u0159\u00edc zejm\u00e9na sou\u010dasn\u00e9 mlad\u00e9 generaci a jejich zp\u016fsobu vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta. C\u00edlem expozice je posilovat historickou a pr\u00e1vn\u00ed gramotnost, p\u0159isp\u00edvat k&nbsp;prevenci extremismu a podporovat spole\u010denskou odolnost v\u016f\u010di dehumanizaci a n\u00e1sil\u00ed. P\u0159i koncipov\u00e1n\u00ed expozice auto\u0159i \u010derpali z&nbsp;bohat\u00fdch zku\u0161enost\u00ed s&nbsp;p\u0159edchoz\u00edmi multimedi\u00e1ln\u00edmi projekty Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn.&nbsp;<em>\u201eD\u016fle\u017eit\u00fdm aspektem expozice je empatie s ob\u011btmi totalitn\u00edch a autorit\u00e1\u0159sk\u00fdch re\u017eim\u016f kdekoli na Zemi. Sledujeme i komunika\u010dn\u00ed linku, respektive to, jak v\u00fdznamnou roli v&nbsp;realizaci d\u011bsiv\u00fdch pl\u00e1n\u016f vyvra\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed hr\u00e1ly dobov\u00e9 komunika\u010dn\u00ed technologie,\u201c<\/em>&nbsp;dopl\u0148uje Krbec.<\/p>\n\n\n\n<p>Sv\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm na r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edpady genocidn\u00edho n\u00e1sil\u00ed je expozice Zlo\u010din beze jm\u00e9na jedine\u010dnou i ve sv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Poukazuje na d\u016fsledky selh\u00e1n\u00ed norem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a apeluje na zodpov\u011bdnost jednotlivc\u016f i st\u00e1t\u016f za \u017eivoty civilist\u016f ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch konfliktech i v&nbsp;dob\u00e1ch m\u00edru.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zlo\u010din, kter\u00fd nem\u011bl jm\u00e9no<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>N\u00e1zev odkazuje na v\u00fdrok britsk\u00e9ho premi\u00e9ra Winstona Churchilla, kter\u00fd b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ozna\u010dil systematick\u00e9 vyvra\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed civiln\u00edho obyvatelstva za zlo\u010din, pro n\u011bj\u017e tehdy neexistovalo pr\u00e1vn\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed. Pr\u00e1vn\u00ed definici p\u0159inesl a\u017e v roce 1944 Rafael Lemkin v&nbsp;knize&nbsp;<em>Vl\u00e1da osy v&nbsp;okupovan\u00e9 Evrop\u011b<\/em>, jej\u00ed\u017e prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed je jedn\u00edm z&nbsp;artefakt\u016f expozice. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji byla d\u00edky jeho snaze na p\u016fd\u011b OSN p\u0159ijata \u00damluva o zabr\u00e1n\u011bn\u00ed a trest\u00e1n\u00ed zlo\u010dinu genocidy.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Kdy\u017e historie nut\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Expozice se nach\u00e1z\u00ed v osmi m\u00edstnostech Wieserova domu v&nbsp;Hlavn\u00ed pevnosti Terez\u00edn a propojuje historick\u00fd v\u00fdklad s&nbsp;audiovizu\u00e1ln\u00edmi a um\u011bleck\u00fdmi prvky. \u201e<em>Nejde n\u00e1m jen o p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed fakt\u016f. D\u016fle\u017eit\u00fd je pro\u017eitek a&nbsp;emoce. Koncepce v\u00fdstavy m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka v\u00e9st k ot\u00e1zce, jak by se v podobn\u00e9 situaci zachoval on s\u00e1m<\/em>,\u201c dopl\u0148uje \u0160imon Krbec.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Expozice se v\u011bnuje genocid\u011b Herer\u016f a Nam\u016f, genocid\u011b Arm\u00e9n\u016f, \u0158ek\u016f a Asy\u0159an\u016f, stalinsk\u00e9mu hladomoru na Ukrajin\u011b, holocaustu \u017did\u016f a Rom\u016f i genocid\u00e1m v Kambod\u017ei, Rwand\u011b a v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii. Sou\u010dasn\u011b vysv\u011btluje mechanismy, kter\u00e9 vedou ke vzniku masov\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed, a ukazuje, jakou roli hraje mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo p\u0159i jeho prevenci.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Na v\u00fdtvarn\u00e9m a sc\u00e9nografick\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed se pod\u00edlel dr\u017eitel Ceny Jind\u0159icha Chalupeck\u00e9ho Michal P\u011bchou\u010dek. \u201e<em>Necht\u011bl jsem vytvo\u0159it jen informa\u010dn\u00ed v\u00fdstavu. Zaj\u00edmala m\u011b zku\u0161enost volby. Ot\u00e1zka nem\u00e1 zn\u00edt, jak se to mohlo st\u00e1t, ale co bych ud\u011blal j\u00e1. Genocida neza\u010d\u00edn\u00e1 vra\u017ed\u011bn\u00edm. Za\u010d\u00edn\u00e1 slovn\u00edkem. A ten je aktu\u00e1ln\u00ed i dnes<\/em>,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Michal P\u011bchou\u010dek.<\/p>\n\n\n\n<p>Sou\u010d\u00e1st\u00ed expozice je velkoform\u00e1tov\u00e1 fotografie Sobibor z roku 2009 od Anton\u00edna Kratochv\u00edla, kter\u00e1 zachycuje prostor b\u00fdval\u00e9ho vyhlazovac\u00edho t\u00e1bora. \u201e<em>V tom m\u00edst\u011b to v\u0161echno po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00edte. P\u0159\u00edtomnost ob\u011bt\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 n\u00e1m, \u017ee oni jsou tu po\u0159\u00e1d s n\u00e1mi<\/em>,\u201c uvedl fotograf ke sv\u00e9mu sn\u00edmku.<\/p>\n\n\n\n<p>Na projektu se pod\u00edleli tak\u00e9 um\u011blec Roman \u0160t\u011btina a herci Veronika Soumarov\u00e1 a Ale\u0161 B\u00edl\u00edk, kte\u0159\u00ed ve videoprojekc\u00edch ztv\u00e1r\u0148uj\u00ed historick\u00e9 postavy.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>M\u00edsto pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed i ve\u0159ejnou diskusi<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>St\u00e1l\u00e1 expozice vznikla jako sou\u010d\u00e1st dlouhodob\u00fdch aktivit Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn, kter\u00e9 se t\u00e9matu prevence genocidn\u00edho n\u00e1sil\u00ed v\u011bnuje tak\u00e9 prost\u0159ednictv\u00edm vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho projektu Vlak Lemkin. Expozice je p\u0159\u00edstupn\u00e1 ve t\u0159ech jazykov\u00fdch verz\u00edch (\u010de\u0161tin\u011b, angli\u010dtin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b).<\/p>\n\n\n\n<p>Autorem koncepce a libreta expozice je \u0160imon Krbec, dramaturgem Pavel Chalupa. Hlavn\u00edmi odborn\u00fdmi garanty expozice jsou Hayk Demoyan, historik arm\u00e9nsk\u00e9 genocidy, badatel oboru studi\u00ed genocid a autor st\u00e1l\u00e9 expozice k arm\u00e9nsk\u00e9 genocid\u011b v Muzeu arm\u00e9nsk\u00e9 genocidy v Jerevanu, a profesor Miroslav Mare\u0161, politolog Masarykovy univerzity v Brn\u011b a p\u0159edn\u00ed \u010desk\u00fd expert na problematiku extremismu a politick\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Rekonstrukce Wieserova domu byla v letech 2016-2022 podpo\u0159ena z prost\u0159edk\u016f Evropsk\u00e9ho fondu pro region\u00e1ln\u00ed rozvoj a \u00dasteck\u00e9ho kraje. Spolupo\u0159adatelem otev\u0159en\u00ed st\u00e1l\u00e9 expozice a dlouhodob\u00fdm partnerem projektu Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn je M\u011bsto Terez\u00edn. St\u00e1l\u00e1 expozice Zlo\u010din beze jm\u00e9na byla realizov\u00e1n v r\u00e1mci projektu Centrum studi\u00ed genocid Terez\u00edn 2025 za finan\u010dn\u00ed podpory \u00da\u0159adu vl\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky z programu Podpora pam\u011b\u0165ov\u00fdch agend. V\u00fdstupy projektu nereprezentuj\u00ed n\u00e1zor \u00da\u0159adu vl\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky a \u00da\u0159ad vl\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky neodpov\u00edd\u00e1 za pou\u017eit\u00ed informac\u00ed, je\u017e jsou obsahem t\u011bchto v\u00fdstup\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>V\u00edce informac\u00ed a aktuality nab\u00eddnou str\u00e1nky\u00a0<a href=\"http:\/\/www.studiagenocid.cz\/\">www.studiagenocid.cz<\/a><\/p>\n\n\n\n<p>orer.eu<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V pond\u011bl\u00ed 9. b\u0159ezna, v den p\u0159ipom\u00ednky likvidace ob\u011bt\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho rodinn\u00e9ho t\u00e1bora v Osv\u011btimi, bude ve Wieserov\u011b dom\u011b v Terez\u00edn\u011b otev\u0159ena nov\u00e1 st\u00e1l\u00e1 expozice Centra studi\u00ed genocid Terez\u00edn. Multimedi\u00e1ln\u00ed projekt Zlo\u010din beze jm\u00e9na je v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed ojedin\u011bl\u00fd t\u00edm, \u017ee jako celek mapuje z\u00e1sadn\u00ed genocidy 20. stolet\u00ed a propojuje je s p\u0159\u00edb\u011bhem \u017eidovsko-polsk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka Rafaela&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":93068,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[153,401,408,998],"tags":[],"class_list":["post-93067","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-czech-republic-cs","category-ceske-armenske-zpravy","category-genocida","category-novinky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93067","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=93067"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93067\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":93073,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93067\/revisions\/93073"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/93068"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=93067"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=93067"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=93067"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}