\u201eIves je spolu s Gershwinem kl\u00ed\u010dov\u00fdm americk\u00fdm skladatelem 1. poloviny 20. stolet\u00ed a jeho monument\u00e1ln\u00ed, sm\u011bl\u00e1 a sou\u010dasn\u011b dojemn\u00e1 <\/em>Symfonie \u010d. 4 pro orchestr, sbor a s\u00f3lov\u00fd klav\u00edr pat\u0159\u00ed mezi jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edla,\u201c<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 dramaturg Pra\u017esk\u00e9ho jara Josef T\u0159e\u0161t\u00edk. <\/p>\n\n\n\n \u201eIvo je \u0161pi\u010dkov\u00fdm s\u00f3listou sv\u011bta tradi\u010dn\u00edch partitur, kter\u00fd se pustil do hled\u00e1n\u00ed ve sf\u00e9\u0159e hudby podstatn\u011b nov\u011bj\u0161\u00ed,\u201c <\/em>uv\u00e1d\u00ed Michal Rataj. \u201eJako skladatele mne ka\u017ed\u00e9 takov\u00e9 hled\u00e1n\u00ed cel\u00fd \u017eivot p\u0159itahuje,\u201c<\/em> dod\u00e1v\u00e1.<\/p>\n\n\n\n S\u00e1m Kah\u00e1nek se netaj\u00ed t\u00edm, \u017ee se na sv\u00e9 dvoj\u00ed vystoupen\u00ed na koncertu Pra\u017esk\u00e9ho jara nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u0161\u00ed: \u201eJednak pr\u00e1v\u011b na tomto festivalu, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno na festivalov\u00e9 sout\u011b\u017ei, za\u010dala v roce 2004 m\u00e1 koncertn\u00ed kari\u00e9ra. Jednak je Pra\u017esk\u00e9 jaro jedn\u00edm z elitn\u00edch sv\u011btov\u00fdch festival\u016f a vystoupit na n\u011bm je ct\u00ed pro jak\u00e9hokoli hudebn\u00edka, t\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee to bude s dal\u0161\u00edm n\u00e1rodn\u00edm klenotem \u2013 \u010ceskou filharmoni\u00ed a dirigentem Davidem Robertsonem. Klav\u00edrn\u00ed koncert Michala Rataje bude pro mne jednou z prvn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed zahr\u00e1t si skute\u010dn\u011b soudobou hudbu, nav\u00edc hudbu m\u00e9ho vrstevn\u00edka a kamar\u00e1da, kter\u00e1 poslucha\u010de mo\u017en\u00e1 p\u0159ekvap\u00ed nejen svou originalitou, ale i \u010distou kr\u00e1sou. A mne dokonce p\u0159im\u011bje v jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti improvizovat!\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n David Robertson <\/strong>(nar. 1958) pat\u0159\u00ed mezi vyhled\u00e1van\u00e9 um\u011blce v oblasti opery i orchestr\u00e1ln\u00ed klasick\u00e9 a soudob\u00e9 hudby. Je uzn\u00e1v\u00e1n jako ne\u00fanavn\u00fd propag\u00e1tor sou\u010dasn\u00fdch skladatel\u016f, odv\u00e1\u017en\u00fd dramaturg a v\u00fdjime\u010dn\u00fd interpret s citem pro um\u011bleckou formu a hlubokou sd\u011blnost.<\/p>\n\n\n\n Od roku 1996, kdy debutoval v newyorsk\u00e9 Metropolitn\u00ed ope\u0159e s Jan\u00e1\u010dkovou V\u011bc\u00ed Makropulos<\/em>, zde uvedl \u0159adu pozoruhodn\u00fdch p\u0159edstaven\u00ed, mj. premi\u00e9ru opery Smrt Klinghoffera<\/em> Johna Adamse (2014), znovuuveden\u00ed Jan\u00e1\u010dkovy opery Jej\u00ed pastorky\u0148a<\/em> (2016), premi\u00e9ru opery Two Boys<\/em> Nico Muhlyho (2013) a mnoho reperto\u00e1rov\u00fdch d\u011bl, jako jsou Mozartova Figarova svatba<\/em> nebo Britten\u016fv Billy Budd.<\/em> V roce 2018 dirigoval premi\u00e9ru slavn\u00e9 inscenace Phelima McDermotta, kter\u00fd situoval Mozartovu operu Cos\u00ec fan tutte <\/em>do pades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed na Coney Island.<\/p>\n\n\n\n Robertsonovo dlouhodob\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v Metropolitn\u00ed ope\u0159e pokra\u010duje i v sezon\u011b 2021\/2022 \u0159\u00edzen\u00edm inscenace Gershwinovy opery Porgy a Bess<\/em> z roku 2019 v re\u017eii Jamese Robinsona a s Ericem Owensem a Angel Blue v tituln\u00edch rol\u00edch (nahr\u00e1vka premi\u00e9rov\u00e9ho uveden\u00ed z\u00edskala roku 2021 cenu Grammy). \u201eDavid Robertson \u0159\u00eddil energick\u00e9, ale p\u0159esto nuancovan\u00e9 proveden\u00ed Porgy \u2013 nejlep\u0161\u00ed, jak\u00e9 jsem kdy sly\u0161el,\u201c <\/em>napsal o inscenaci Anthony Tommasini v New York Times<\/p>\n\n\n\n V roce 2018 Robertson zavr\u0161il sv\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9 p\u016fsoben\u00ed ve funkci hudebn\u00edho \u0159editele Symfonick\u00e9ho orchestru St. Louis. Za nahr\u00e1vku skladby Johna Adamse City Noir<\/em>, kterou s t\u00edmto orchestrem nato\u010dil pro vydavatelstv\u00ed Nonesuch roku 2014, obdr\u017eel cenu Grammy. V roce 2019 vy\u0161ly dv\u011b posledn\u00ed nahr\u00e1vky, kter\u00e9 s t\u00edmto t\u011blesem po\u0159\u00eddil: Swing Symphony<\/em> Wyntona Marsalise (spole\u010dn\u011b s Jazz at Lincoln Center Orchestra) na zna\u010dce Blue Engine Records a Mozartovy klav\u00edrn\u00ed koncerty \u010d. 17 a \u010d. 24 (s Orli Shaham) na labelu Canary Classics.<\/p>\n\n\n\n V roce 2019 dokon\u010dil svou rozlu\u010dkovou sezonu jako \u0161\u00e9fdirigent a um\u011bleck\u00fd \u0159editel Sydneysk\u00e9ho symfonick\u00e9ho orchestru, se kter\u00fdm spolupracuje nad\u00e1le i v pr\u016fb\u011bhu gener\u00e1ln\u00ed opravy budovy Sydneysk\u00e9 opery.<\/p>\n\n\n\n Na podzim 2019 se stal \u010dlenem nov\u011b vznikl\u00e9 dozor\u010d\u00ed rady \u010d\u00ednsk\u00e9ho kampusu na newyorsk\u00e9 Juilliard School, co\u017e dopl\u0148uje jeho roli \u0159editele dirigentsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed t\u00e9to \u0161koly.<\/p>\n\n\n\n Robertson d\u00e1le st\u00e1l v \u010dele Orchestre National de Lyon, jako hlavn\u00ed hostuj\u00edc\u00ed dirigent BBC Symphony Orchestra a jako chr\u00e1n\u011bnec Pierra Bouleze u Ensemble intercontemporain, jej\u017e vedl na prvn\u00edm severoamerick\u00e9m turn\u00e9. Pravideln\u011b koncertuje v Evrop\u011b s amsterdamsk\u00fdm Concertgebouw, Symfonick\u00fdm orchestrem Bavorsk\u00e9ho rozhlasu nebo Staatskapelle Dresden.<\/p>\n\n\n\n Pravideln\u011b se vrac\u00ed k \u010cesk\u00e9 filharmonii. Jejich spole\u010dn\u00e9 proveden\u00ed monument\u00e1ln\u00ed Turangal\u00eela-symphonie<\/em> Oliviera Messiaena pat\u0159ilo k vrcholn\u00fdm hudebn\u00edm ud\u00e1lostem pra\u017esk\u00e9 sezony roku 2016. O tom, o jak suver\u00e9nn\u00ed proveden\u00ed jednoho z mistrovsk\u00fdch d\u011bl 20. stolet\u00ed \u0161lo, sv\u011bd\u010d\u00ed i recenze Jana Pr\u016f\u0161i pro web Opera Plus, kter\u00fd napsal, \u017ee \u010cesk\u00e1 filharmonie hr\u00e1la tak, \u201ejako by Turangal\u00eelu znala jako Dvo\u0159\u00e1kovu Novosv\u011btskou.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n Pat\u0159\u00ed tak\u00e9 k pravideln\u00fdm host\u016fm BBC Proms, na kter\u00fdch v roce 2007 uvedl pr\u00e1v\u011b Ivesovu Symfonii \u010d. 4<\/em>.<\/p>\n\n\n\n Je dr\u017eitelem \u0159ady v\u00fdzna\u010dn\u00fdch ocen\u011bn\u00ed, mj. titulu ryt\u00ed\u0159e francouzsk\u00e9ho \u0158\u00e1du um\u011bn\u00ed a literatury. V\u011bnuje se podpo\u0159e mlad\u00fdch hudebn\u00edk\u016f, krom\u011b Juilliard School vyu\u010duje na festivalov\u00fdch kurzech v Aspenu, Tanglewoodu, Lucernu nebo na Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i.<\/p>\n\n\n\n David Robertson se narodil v\u00a0kalifornsk\u00e9m Malibu. hudebn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed z\u00edskal na\u00a0Kr\u00e1lovsk\u00e9 hudebn\u00ed akademii v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, kde studoval hru na\u00a0lesn\u00ed roh a\u00a0skladbu, teprve pot\u00e9 se za\u010dal v\u011bnovat dirigov\u00e1n\u00ed. Se svou \u017eenou, klav\u00edristkou Orli Shaham, \u017eije v\u00a0New Yorku.<\/p>\n\n\n\n Jako interpret nev\u0161edn\u00ed emocion\u00e1ln\u00ed s\u00edly a hloubky si Ivo Kah\u00e1nek<\/strong> (nar. 1979) z\u00edskal pov\u011bst jednoho z nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch um\u011blc\u016f sv\u00e9 generace. Sv\u016fj dar okam\u017eit\u011b nav\u00e1zat citovou vazbu s publikem dok\u00e1\u017ee n\u00e1le\u017eit\u011b zu\u017eitkovat ve skladb\u00e1ch od baroka po modernu, s t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm v romantick\u00e9m reperto\u00e1ru. V zahrani\u010d\u00ed je pokl\u00e1d\u00e1n za specialistu na interpretaci \u010desk\u00e9 hudby.<\/p>\n\n\n\n V roce 2004 se stal absolutn\u00edm v\u00edt\u011bzem mezin\u00e1rodn\u00ed hudebn\u00ed sout\u011b\u017ee Pra\u017esk\u00e9 jaro. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch debutech na bonnsk\u00e9m Beethovenfestu a na Pra\u017esk\u00e9m jaru obdr\u017eel pozv\u00e1n\u00ed od Symfonick\u00e9ho orchestru BBC k vystoupen\u00ed na BBC Proms v lond\u00fdnsk\u00e9 Royal Albert Hall, kde v srpnu 2007 pod taktovkou Ji\u0159\u00edho B\u011blohl\u00e1vka provedl Klav\u00edrn\u00ed koncert \u010d. 4 \u201eInkantace\u201c<\/em> Bohuslava Martin\u016f.<\/p>\n\n\n\n V listopadu 2014 se stal po Rudolfu Firku\u0161n\u00e9m teprve druh\u00fdm \u010desk\u00fdm klav\u00edristou, kter\u00fd vystoupil s Berl\u00ednsk\u00fdmi filharmoniky (pod veden\u00edm sira Simona Rattlea).<\/p>\n\n\n\n Pravideln\u011b spolupracuje s \u010ceskou filharmoni\u00ed a m\u00e1 za sebou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 vystoupen\u00ed s celou \u0159adou presti\u017en\u00edch zahrani\u010dn\u00edch orchestr\u016f v\u010detn\u011b Mahler Chamber Orchestra nebo V\u00edde\u0148sk\u00fdch symfonik\u016f.<\/p>\n\n\n\n V roce 2018 se stal dr\u017eitelem ceny Classic Prague Award za s\u00f3listick\u00fd v\u00fdkon roku. Za CD s p\u00edsn\u011bmi Bohuslava Martin\u016f obdr\u017eel spolu s Martinou Jankovou a Tom\u00e1\u0161em Kr\u00e1lem mj. presti\u017en\u00ed ocen\u011bn\u00ed Diapason d\u2019Or. Velk\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed ohlas zaznamenal s albem, na kter\u00e9 ve spolupr\u00e1ci s Bambersk\u00fdmi symfoniky a Jakubem Hr\u016f\u0161ou nato\u010dil klav\u00edrn\u00ed koncerty Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka a Bohuslava Martin\u016f (BBC Music Magazine Award, Choix de Classique HD, Disc of the Week v BBC Radio 3, Album der Woche v BR Klassik atd.). Nejnov\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edr\u016fstkem v Kah\u00e1nkov\u011b diskografii je Dvo\u0159\u00e1kovo kompletn\u00ed klav\u00edrn\u00ed d\u00edlo vydan\u00e9 na \u010dty\u0159ech CD.<\/p>\n\n\n\n Pr\u016fmyslov\u00e1 revoluce v pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed p\u0159inesla Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm neb\u00fdval\u00fd ekonomick\u00fd rozvoj, kter\u00fd obyvatel\u016fm Nov\u00e9ho sv\u011bta umo\u017enil nejen n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed styl, ale tak\u00e9 kultivaci um\u011bleck\u00e9ho vkusu. Ve v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bstech se rozv\u00edjel pravideln\u00fd koncertn\u00ed \u017eivot podporovan\u00fd v\u00fdrazn\u00fdmi m\u00edstn\u00edmi osobnostmi a mecen\u00e1\u0161stv\u00edm zbohatl\u00fdch bank\u00e9\u0159\u016f a pr\u016fmysln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed si mohli pozvat k pohostinsk\u00e9mu p\u016fsoben\u00ed evropsk\u00e9 \u0161pi\u010dky (nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed byl Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k). Z tohoto kvasu se pomalu rodila sv\u00e9bytn\u00e1 americk\u00e1 hudba, kter\u00e1 nal\u00e9zala inspira\u010dn\u00ed zdroje v hudebn\u00edch projevech domorod\u00fdch obyvatel a \u010derno\u0161sk\u00e9ho etnika, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak z\u016fst\u00e1vala siln\u011b v\u00e1z\u00e1na na modely evropsk\u00e9 romantick\u00e9 hudby. Z nich ji vyvedl a\u017e Charles Ives <\/strong>(1874\u20131954), kter\u00fd sv\u00fdmi \u2013 na svou dobu experiment\u00e1ln\u00edmi \u2013 v\u00fdboji ovlivnil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed generace skladatel\u016f, nikoli jen americk\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n Ives byl typick\u00fdm outsiderem. U\u017e od \u010dtrn\u00e1cti let sice p\u016fsobil jako profesion\u00e1ln\u00ed chr\u00e1mov\u00fd varhan\u00edk, ov\u0161em po univerzitn\u00edch studi\u00edch se rozhodl pro dr\u00e1hu poji\u0161\u0165ovac\u00edho agenta a komponov\u00e1n\u00ed se v\u011bnoval jen ve voln\u00e9m \u010dase. \u00dasp\u011b\u0161nou obchodnickou \u010dinnost\u00ed si zajistil slu\u0161n\u00e9 \u017eivobyt\u00ed, kter\u00e9 mu dovolovalo dotovat vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed a provozov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch d\u011bl, av\u0161ak zv\u00fd\u0161en\u00e9ho z\u00e1jmu se jako skladatel do\u010dkal teprve na sklonku \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n Ve sv\u00fdch skladb\u00e1ch ne\u010dinil rozd\u00edl mezi hudbou pro vy\u0161\u0161\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e9 vrstvy (co\u017e byla tehdy d\u016fle\u017eit\u00e1 distinkce). Jako syn vojensk\u00e9ho kapeln\u00edka vyr\u016fstal v ovzdu\u0161\u00ed popul\u00e1rn\u00ed hudby a nev\u00e1hal ji zahrnout do sv\u00fdch zvukov\u00fdch experiment\u016f (nechal hr\u00e1t n\u011bkolik dechov\u00fdch kapel sou\u010dasn\u011b, a\u010dkoliv ka\u017ed\u00e1 hr\u00e1la jin\u00e9 p\u00edsn\u011b). Stejn\u011b tak hojn\u011b vyu\u017e\u00edval p\u00edsn\u011b lidov\u00e9 a duchovn\u00ed. Ve zp\u016fsobu, j\u00edm\u017e spojoval r\u016fznorod\u00fd hudebn\u00ed materi\u00e1l, p\u0159edznamenal mnohem pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stup evropsk\u00e9 postmoderny, reprezentovan\u00e9 d\u00edly Bernda Aloise Zimmermanna, Luciana Beria nebo Alfreda Schnittkeho.<\/p>\n\n\n\n Z Ivesova orchestr\u00e1ln\u00edho odkazu se na koncertn\u00edch p\u00f3di\u00edch m\u016f\u017eeme nej\u010dast\u011bji setkat se skladbami Three Places in New England<\/em> (T\u0159i m\u00edsta v Nov\u00e9 Anglii), Central Park in the Dark<\/em> (Central Park ve tm\u011b) a The Unanswered Question<\/em><\/strong> (Nezodpov\u011bzen\u00e1 ot\u00e1zka). Skladba z roku 1908 (revidovan\u00e1 pak v 30. letech) b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy popisovan\u00e1 jako programn\u00ed hudba, ale trefn\u011bj\u0161\u00ed by bylo hovo\u0159it o n\u00ed jako o filozofii p\u0159enesen\u00e9 do hudby. V \u00favodu ke skladb\u011b Ives p\u00ed\u0161e, \u017ee se zab\u00fdv\u00e1 \u201ev\u011b\u010dnou ot\u00e1zkou existence\u201c. Ani ne \u0161estiminutov\u00e9 d\u00edlo je \u010diteln\u011b strukturov\u00e1no do t\u0159\u00ed na sob\u011b nez\u00e1visl\u00fdch vrstev \u2013 prvn\u00ed tvo\u0159\u00ed s\u00f3lov\u00e1 trubka, druhou \u010dty\u0159i fl\u00e9tny a dal\u0161\u00ed smy\u010dce, kter\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed jak\u00e9si poklidn\u00e9 pozad\u00ed. Trubka jako by sv\u00fdm s\u00f3lem kladla ot\u00e1zku, \u010dty\u0159i fl\u00e9tny, reprezentuj\u00edc\u00ed lidstvo, hledaj\u00ed odpov\u011b\u010f. Nap\u0159ed m\u011bkce, pozd\u011bji v\u0161ak \u2013 jakoby frustrov\u00e1ny nemo\u017enost\u00ed ji naj\u00edt \u2013 agresivn\u011bji a nerv\u00f3zn\u011bji<\/p>\n\n\n\n Pozoruhodn\u00e9 jsou i Ivesovy \u010dty\u0159i symfonie. Prvn\u00ed dv\u011b stoj\u00ed je\u0161t\u011b na pevn\u00fdch z\u00e1kladech evropsk\u00e9ho romantismu. Ve t\u0159et\u00ed Ives zachytil, jak napov\u00edd\u00e1 jej\u00ed n\u00e1zev The Camp Meeting<\/em>, sv\u016fj d\u011btsk\u00fd z\u00e1\u017eitek z davov\u00e9 pobo\u017enosti pod \u0161ir\u00fdm nebem. Na Symfonii \u010d. 4<\/em><\/strong> pracoval v\u00edce ne\u017e deset let a koncipoval ji pro koncertantn\u00ed klav\u00edr a obs\u00e1hl\u00fd orchestr s \u00fa\u010dast\u00ed sboru. Vnit\u0159n\u011b bohat\u00e9 d\u00edlo, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed odkaz\u016f hudebn\u00edch (n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u00edsn\u011b lidov\u00e9 i autorsk\u00e9) a mimohudebn\u00edch (inspirace pov\u00eddkou Nebesk\u00e1 \u017eeleznice<\/em> Nathaniela Hawthornea ve druh\u00e9 v\u011bt\u011b), pokl\u00e1d\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky lidsk\u00e9ho byt\u00ed, na n\u011b\u017e se sna\u017e\u00ed hledat odpov\u011bdi.<\/p>\n\n\n\n T\u0159i ze \u010dty\u0159 v\u011bt \u010ctvrt\u00e9 symfonie<\/em> byly provedeny je\u0161t\u011b za Ivesova \u017eivota; premi\u00e9rov\u00e9 proveden\u00ed kompletn\u00edho d\u00edla se v\u0161ak uskute\u010dnilo a\u017e jeden\u00e1ct let po jeho smrti: 26. dubna 1965 v newyorsk\u00e9 Carnegie Hall v pod\u00e1n\u00ed Americk\u00e9ho symfonick\u00e9ho orchestru a Scholy Cantorum pod taktovkou Leopolda Stokowsk\u00e9ho, jemu\u017e v komplikovan\u00fdch polymetrick\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00edch asistovali dirigenti Jos\u00e9 Serebrier a David Katz.<\/p>\n\n\n\n Michal Rataj<\/strong> (1975) p\u00ed\u0161e p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b elektroakustickou a instrument\u00e1ln\u00ed hudbu. V roce 2002 se pod\u00edlel na vzniku rozhlasov\u00e9ho po\u0159adu Radioateli\u00e9r \u010cesk\u00e9ho rozhlasu Vltava a zalo\u017eil internetov\u00fd port\u00e1l rAdioCUSTICA zam\u011b\u0159en\u00fd na mapov\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00e9 dom\u00e1c\u00ed sc\u00e9ny akustick\u00fdch um\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Je autorem hudby a zvukov\u00e9ho designu k velk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed rozhlasov\u00fdch her a v posledn\u00ed dob\u011b i k \u0159ad\u011b hran\u00fdch a dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f \u010di seri\u00e1l\u016f (mj. Jan Palach<\/em>, Boh\u00e9ma<\/em>).<\/p>\n\n\n\n Ve sv\u00fdch skladb\u00e1ch hled\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e9 pr\u016fniky sou\u010dasn\u00fdch zvukov\u00fdch technologi\u00ed a tradi\u010dn\u00edch kompozi\u010dn\u00edch \u0159e\u0161en\u00ed. P\u0159esto\u017ee \u010dasto pracuje s technologick\u00fdmi prom\u011bnami zvuku v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase, r\u00e1d se uchyluje k tvorb\u011b \u010dist\u011b akustick\u00fdch forem, do nich\u017e nech\u00e1v\u00e1 technologie zasahovat jen skryt\u011b.<\/p>\n\n\n\n Tak je tomu i v p\u0159\u00edpad\u011b klav\u00edrn\u00edho koncertu Movis<\/em><\/strong>, kter\u00fd byl inspirov\u00e1n ambientn\u00ed elektronikou a kter\u00fd vze\u0161el z Ratajovy snahy prom\u00edtnout vlastn\u00ed zku\u0161enost ze studiov\u00e9 pr\u00e1ce do \u017eiv\u00e9ho organismu symfonick\u00e9ho orchestru. Proti tomu vystupuje s\u00f3lov\u00fd klav\u00edrn\u00ed part jako svobodn\u00fd, nez\u00e1visl\u00fd hlas, kter\u00fd jakoby \u201ezvon\u00ed do orchestru\u201c \u2013 vytv\u00e1\u0159\u00ed akustick\u00e9 impulzy rezonuj\u00edc\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d n\u00e1strojov\u00fdmi skupinami jako p\u0159i \u00faderu do zvonu. Svoboda klav\u00edrn\u00edho partu vrchol\u00ed rozm\u00e1chlou improvizovanou kadenc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u201ePodobn\u00e9 nap\u011bt\u00ed mezi precizn\u00ed skladebnou strukturou a skv\u011blou improvizac\u00ed m\u011b fascinovalo, kdy\u017e jsem sly\u0161el proveden\u00ed skladby <\/em>The People United Will Never Be Defeated! Frederika Rzewsk\u00e9ho klav\u00edristou Daanem Vandewallem,\u201c<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 skladatel.<\/p>\n\n\n\n Pr\u00e1v\u011b Vandewalleovi byl koncert Movis<\/em> v\u011bnov\u00e1n a v jeho pod\u00e1n\u00ed byl tak\u00e9 premi\u00e9rov\u00e1n (na Ostravsk\u00fdch dnech 2019 za spolupr\u00e1ce Ostrava New Orchestra a dirigenta Bruna Ferrandise).<\/p>\n\n\n\n S\u00f3listou proveden\u00ed skladby na Pra\u017esk\u00e9m jaru bude ov\u0161em typov\u011b odli\u0161n\u00fd klav\u00edrista Ivo Kah\u00e1nek, k\u00a0n\u011bmu\u017e Rataj poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eJestli\u017ee tvorba t\u00e9to skladby byla sv\u00e9ho druhu hled\u00e1n\u00edm hranice mezi jakousi \u201atotalitou partitury\u02bb a sv\u011btem voln\u00e9 improvizace, pak na\u0161e spolupr\u00e1ce na realizaci klav\u00edrn\u00edho partu je vlastn\u011b hled\u00e1n\u00edm nap\u011bt\u00ed mezi dokonalou technikou tradi\u010dn\u00ed klav\u00edrn\u00ed interpretace a zna\u010dnou volnost\u00ed improviza\u010dn\u00edho hran\u00ed, jeho\u017e m\u00edrou je jen vlastn\u00ed kreativita.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n orer.eu<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Festival Pra\u017esk\u00e9 jaro nab\u00eddne v p\u00e1tek 20. kv\u011btna skute\u010dn\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00fd z\u00e1\u017eitek \u2013 na jednom p\u00f3diu spoj\u00ed s\u00edly \u010cesk\u00e1 filharmonie, americk\u00fd dirigent David Robertson, Pra\u017esk\u00fd filharmonick\u00fd sbor a Ivo Kah\u00e1nek. Jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch klav\u00edrist\u016f sou\u010dasnosti se festivalov\u00e9mu publiku p\u0159edstav\u00ed hned dvakr\u00e1t, kdy\u017e provede klav\u00edrn\u00ed koncert Movis sou\u010dasn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho autora Michala Rataje, aby n\u00e1sledn\u011b p\u0159ednesl s\u00f3lov\u00fd part v…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":10722,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[392,168,383,998],"tags":[1278,1279,491],"class_list":["post-10721","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hudba","category-concerts-cs","category-kultura","category-novinky","tag-david-robertson","tag-ivo-kahanek","tag-prazske-jaro"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10721","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10721"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10721\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10735,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10721\/revisions\/10735"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/10722"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10721"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10721"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/orer.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10721"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/orer.eu\/wp-content\/uploads\/2022\/05\/Robertson_Kahanek-2-1024x698.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\nDavid Robertson<\/h1>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/orer.eu\/wp-content\/uploads\/2022\/05\/Robertson_Kahanek-1.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\nIvo Kah\u00e1nek<\/h1>\n\n\n\n
Slovo o programu<\/h1>\n\n\n\n