Výzva představitelů arménské komunity České republiky
Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny,
Vážený pane předsedo senátu,
Vážený pane premiére,
Vážený pane ministře zahraničních věcí,
V současné době je celý svět včetně České republiky zaměřen na válku rozpoutanou Ruskem proti Ukrajině. To je přirozené a my, Arméni žijící v České republice, také poskytujeme pomoc Ukrajincům v rozsahu našich skromných možností.
Zároveň bychom Vás chtěli upozornit na humanitární krizi probíhající v těchto dnech v Náhorním Karabachu.
K 23. prosinci už je to dvanáct dnů, kdy je 120ti tisícům obyvatel Náhorního Karabachu odepřena možnost jakékoliv pozemní komunikace s Arménií přes Lačinský koridor, který pro Armény z Karabachu představuje „cestu života“. Právě přes ní je do Náhorního Karabachu dovážen plyn, jídlo, léky, dětská výživa a další základní zásoby z Arménie.
Dovolte, abychom Vám níže přiblížili aktuální situaci v Lačinském koridoru. Skupina Ázerbájdžánců, vydávající se za „ekoaktivisty“, na popud vlády z Baku svými „protesty“ zablokovala silnici procházející Lačinským koridorem, který je pod kontrolou ruských mírových jednotek. Už deset dní je tato silnice neprůjezdná. Dodávka plynu byla během chladné zimy přerušena a byla obnovena teprve před pěti dny (plynovod prochází územím, které je pod kontrolou ázerbájdžánské strany).
Po několika dnech vyjednávání, 19. prosince ázerbájdžánská strana povolila sanitce z Náhorního Karabachu touto cestou přepravit do Arménie na operaci srdce pouze jednoho pacienta, a to v doprovodu Mezinárodního červeného kříže. Desítky lidí se nyní nachází na jednotce intenzivní péče v nemocnici ve Stepanakertu, hlavním městě Náhorního Karabachu, a jeden z pacientů zemřel, aniž by dostal pomoc, která by mu mohla být poskytnuta pouze v Arménii.
Ruské mírové síly, které jsou povinné zajistit nepřetržitý provoz silnice v Lačinském koridoru, se za těchto podmínek ani nepokouší otevřít uzavřenou silnici. Cíl Baku je jasný: přinutit Armény žijící v Náhorním Karabachu, aby se podřídili nadvládě Ázerbájdžánu, anebo území opustili. Navíc Baku vydírá Arménii ve věci zřízení koridoru přes arménské území, nad kterým by Arménie ovšem neměla žádnou kontrolu a který by měl spojit Ázerbájdžán s Nachičevanskou autonomní republikou a Tureckem.
Obyvatelé Náhorního Karabachu jsou oběťmi politických plánů Baku a jeho spojence číslo jedna, Turecka. Opětovně se provádí politika nucení celého lidu k opuštění svého území, což je srovnatelné s genocidou a jasně odporuje Chartě OSN a Helsinské deklaraci.
Papež František, americké ministerstvo zahraničí a zhruba tři desítky členů Kongresu USA se touto otázkou již zabývali a vyzvali k otevření koridoru. Na problém upozornili spolu zpravodajové Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Evropského soudu pro lidská práva, generální tajemník OSN Antonio Guterres a Rada bezpečnosti OSN, „Freedom House“, kanadské ministerstvo zahraničí, Evropská unie, Paříž a řada mezinárodních organizací pro lidská práva. I přesto politika dvojího metru ohrožuje evropskou demokracii, protože Evropa zůstává v roli oběti energetické závislosti na Ázerbájdžánu. Na jedné straně je kritizována závislost na ruském plynu, na druhé straně je podporována závislost na plynu či ropě od diktátora Alijeva.
Vyzýváme Českou republiku, která je vedena demokratickými a humanitárními hodnotami, aby co nejdříve zareagovala a požádala vládu Ázerbájdžánu, aby zabránily humanitární katastrofě a nucenému vysídlení 120 000 civilistů z Náhorního Karabachu a otevřely cestu spojující Arménii s Karabachem. V opačném případě budou občané Náhorního Karabachu čelit další genocidě.
S pozdravem
v.z. Mariam Aloyan
V zastoupení
Arménské apoštolské církve v ČR – Církev sv. Řehoře Osvětitele,
Sobotní arménské školy v Praze,
Česko-evropského časopisu Orer,
Arménsko-České společnosti Urartu
a Asociace arménské mládeže ČR
