Markéta Všelichová a Miroslav Farkas zastupuje èeskou humanitární organizace VOWA \ Victims of war aid. Vowa.cz. Bìhem války, kterou Ázerbájdžán na podzim roku 2020 rozpoutal proti Artsakhu,oni cestovali také do Arménie a Artsaku, aby pomohli místním uprchlíkùm. Distribuovali pomoc do Stepanakertu, Gorisu a Jerevanu. Pøedtím provádìly jejich organizace humanitární programy v Iráku, Turecku a na Støedním východì. Pøedstavujeme s nimi rozhovor ORER.
- Kdy byla vaše organizace vytvoøena a za jakým úèelem?
- Projekt Victims of war aid z.s\ VOWA. zaèal pøed ètyømi lety. Tehdy jsme sledovali dìní v Evropì, prohlubující se uprchlickou krizi a také èím dál zøetelnìjší hrozbu terorismu. Na Blízký východ, konkrétnì do iráckého a syrského Kurdistánu jsme se vypravili s cílem poznat prostøedí, ze kterého problémy jež se dotýkají i Evropy vychází. Chtìli jsme porozumìt situaci pøímo na místì, a zároveò uvážit, zda i my, jako jednotlivci, Evropané, máme možnost nìjak souèasné dìní ovlivnit pøímo na místì. A vidìli jsme, že s možnostmi, které coby Evropané máme, mùžeme i jako jednotlivci významnì pomoci lidem, kteøí na Blízkém východì èelí nesvobodì a válce. Pro pomoc tìmto lidem na jaøe 2016 spolek Victims of war aid z.s. vznikl. Našim cílem bylo zpoèátku zamìøit se na oblasti, kterým se z rùzných dùvodù pomoc nedostává. Na oblasti, kde kvùli politické nestabilitì odmítá vìtšina ostatních organizací pùsobit. Právì lidé žijících v tìchto oblastech potøebuji pomoc nejvíc, a právì v tìchto oblastech se dá velmi efektivnì pùsobit i s relativnì minimálními prostøedky.
Vedle pomoci v oblastech pøímo zasažených váleènými konflikty se VOWA od poèátku vìnovala také pomoci uprchlíkùm a politicky pronásledovaným osobám na území Evropy.
V roce 2016 jsme jako VOWA pracovali na projektu mobilní nemocnice pro Rojavu. V rámci pøípravy tohoto projektu jsme cestovali do kurdistánského Erbilu, kde jsme se mìli setkat se zástupci slovenské organizace Škola svaté Alžbìty. S níž jsme na projektu spolupracovali. Bìhem této cesty jsme 13.11. 2016 byli zadrženi a pozdìji odsouzeni v Turecku, kde jsme nakonec strávili ve vìzení 3 roky, 8 mìsícù jako politiètí vìzni. Naše aktivity lze v souèasnosti rozdìlit do tøí základních skupin: První je pomoc uprchlíkùm a politicky pronásledovaným osobáù na území Evropy. Druhou oblastí naši èinnosti je pak pomoc politickým vìzòùm a jejich rodinám v Turecku. Poslední významnou složkou naši èinnosti je pak podpora Kurdistánu, v souèasnosti pøedevším se zamìøením na Rojavu. Rojavì chceme pomáhat jak politicky, tak v rámci budoucích projektù i materiálnì i finanènì.
- Odvedli jste velkou èást humanitární práce bìhem a po válce v Artsakhu. Proè jste se rozhodli jet do Arménie a Artsakhu? Kolik dní jste tam byli a kolik práce jste zrealizovali?
-Rozhodli jsme se protože vedeme zájmový spolek s názvem pomoc obìtem válek, který jsme založily pro úèely pomoci lidem ve váleèných konfliktech a zemí s politickou nestabilitou. Do Arménie jsme odletìli 12.11. A vraceli jsme se 18. Prosince v této dobì jsme jeli do Artsakhu asi na 20 dní. Po celou dobu jsme zajišovali zdravotní, hygienickou pomoc, obleèení a stravu. Stravu a hygienu jsme vozili do hotelù, kteøí ubytovávali uprchlíky. Zbytek jsme vozili na sbìrné místo Stìpanakertu. Kde jsme nadále vybírali námi podané dotazníky ke zjištìní potøeb prchajících lidí. Díky tomuto mùžeme postavit projekt, který bude potøeba.
- Jaké byly vaše osobní dojmy z váleèné zóny?
- Osobní dojmy nebyli velice význaèné. Tragédie spoèívala spíše v morální stránce než-li v destrukci prostøedí. Karabach Stratil velké území, ale zároveò lidé a majitelé hotelù projevili velikou solidaritu k prchajícím lidem.
- Co jste tam vidìli a jaký dojem byl pro vás nejpùsobivìjší?
- – Markétu zaujala solidarita lidí a mì Mirka zaujalo sbìrné místo, kde lidé èekali ve frontách na deky a jakoukoli pomoc by to byla tøeba jen nadìje v nìco doufat.
Markétì kromì solidarity byla okamžitá obnova infrastruktury Stìpanakertu.
- Co podle vás dnes potøebují obyvatelé Artsaku a uprchlíci, jaké priority jsou tøeba zajistit?
- Rozhodnì je to bydlení, nebo všichni mají provizorní bydlení a neví jak dlouho mùžou být tam kde zrovna bydlí. Pak zdravotní péèe, strava a obleèení. Ty poslední tøi jsme schopni pomoci a však kdyby se našel nìkdo kdo by dával nová pracovní místa, zachránilo by je to. Ni budeme moci dát asi 5 míst 2 sestøièky 2 doktory a logistu našeho zdravotnického centra.
- Budete pokraèovat s touhle prací, nebo jste ji již dokonèili?
- Ano, jsme rozhodnutí na rok otevøít naše ordinace a na konci roku zhodnotíme jestli má smysl pokraèovat.
ORER MAGAZINE 7-12/ 2020
