ARMÉNSKO-EVROPSKÝ ČASOPIS "DNY"
OD ROKU 1999 V PRAZE
11 prosince, 2017
Կյանքը գնում է, ՕՐԵՐՆ են մնում     Život běží, DNY zůstávají.     Life passes, DAYS remain     Жизнь проходит, ДНИ остаются

Robin Böhnisch. Usnesení Poslanecké sněmovny nepotřebuje žádné další schválení v Senátu ani podpis prezidenta republiky.

03 září, 2017 | 09:27

Na otázky šéfredaktora časopisu ORER  Hakoba Asatryana odpovídá předseda Meziparlamentní skupiny ČR – Arménie PhDr. Robin Böhnisch

PhDr. Robin Böhnisch

– Vážený pane Böhnischi, zaprvé mi dovolte poděkovat Vám za odvedenou práci. Jak bylo těžké dosáhnout tohoto usnesení a jaké měly poslanecké kruhy postoj k uznání genocidy Arménů?

 

-Přijetí usnesení je výsledkem dlouhodobé práce mnoha lidí uvnitř i vně Poslanecké sněmovny. V každém poslaneckém klubu i mezi nezařazenými poslanci byla celá řada podporovatelů myšlenky, že by Česká republika měla k otázce genocidy Arménů zaujmout nějakou oficiální pozici a pojmenovat tyto události pravým jménem. Velkou práci odvedl rovněž pan velvyslanec Seiranian a arménská diaspora. Upřímně řečeno, nikdy jsem v parlamentu nepotkal nikoho, kdo by násilí na Arménech a dalších národnostech v Osmanské říši v 19. a 20. století zpochybňoval. Důvodem debat byly spíše rozdílné názory na smysl přijetí formálního usnesení k historickým událostem i jeho případný dopad v kontextu současných bilaterálních i multilaterálních vztahů.

 

-Před pár měsíci jste v rozhovoru poskytnutém našemu časopisu  říkal, že je přijetí takového usnesení předčasné a z taktického hlediska nevhodné, poněvadž nemáte usnesení ani o holocaustu. Co se za tuto dobu změnilo?

 

-Aby nedošlo k omylu, v rozhovoru pro Orer jsem uvedl, že předčasné a netaktické by bylo naznačovat čas a formu, jak se zákonodárci k věci postaví. Navržené usnesení z 25. dubna je formulováno poměrně široce, odsuzuje také šoa (židovský holocaust), porajmos (romský holocaust), vyvražďování Slovanů na okupovaném východě Evropy a obecně veškeré genocidní násilí coby zločiny proti lidskosti. I proto bylo pravděpodobně pro většinu poslanců přijatelné.

 

– Ministr zahraničí ČR přijaté usnesení již  komentoval a řekl, že toto usnesení nenabylo právní moci a že zahraniční politika vlády se nemění. Jak byste komentoval toto hodnocení ministra?

 

-Zahraniční politika je výsledkem spolupůsobení celé řady potřeb, zájmů a postojů té které země. Vzniká dlouhodobě i na základě kultury a historických zkušeností. Za běžný chod mezinárodních vztahů samozřejmě odpovídá vláda, jako ve většině zemí. V širším pojetí pak zahraniční politiku pochopitelně spoluutvářejí i další autority, parlament nevyjímaje. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Lucemburku řekl, že názor Parlamentu respektuje, což je od něj jako od dlouholetého poslance a v letech 2002 až 2006 dokonce předsedy Poslanecké sněmovny logické a sympatické. Stejně jako velmi dobrá zmínka o česko-německých vztazích, z jejichž rozvíjení by si Arménie a Turecká republika mohly vzít příklad. Formulace o právní závaznosti ze strany mluvčí ministerstva jsou jen hrou se slovy. Mimochodem český trestní zákoník v § 405 zmiňuje trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy a jen těžko si dovedu představit, že by státní zástupci a soudy nebrali na novou situaci zřetel.

 

-V českém tisku, konkrétně v Lidových novinách bylo umístěno vyjádření turecké strany, že problematikou genocidy Arménů by se měli zajímat historici a že toto není věc Poslanecké sněmovny. Navíc by to mohlo uškodit vzájemné vztahy ČR a Turecka a bránit práci diplomatů. Jak reálná jsou tato hodnocení?

 

-V usnesení Poslanecké sněmovny není o Turecké republice ani slovo. Proto mě podrážděná reakce turecké strany překvapuje, stejně jako nezdvořilé vyjadřování pana velvyslance Bigaliho. Usnesení zákonodárců rovněž nijak nezpochybňuje potřebu historického bádání. Historické zkoumání ovšem musí být svobodné, bez politických tlaků a zadání. A pokud nedávno došlo ke skandální ingerenci diplomacie a politiky do bádání právě v oblasti studia genocid i na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, těžko teď můžeme alibisticky volat po ponechání historie historikům. Nejdříve jim musíme zajistit svobodu, prostor a prostředky. Článek v Lidových novinách představuje festival české malosti, nestojí za komentář.

 

Mnoho lidí zajímá otázka, zda potřebuje přijaté usnesení potvrzení ze strany senátu nebo prezidenta?

 

-Usnesení Poslanecké sněmovny nepotřebuje žádné další schválení v Senátu ani podpis prezidenta republiky.

 

A nakonec, jaký význam pro ČR má podle Vás přijetí tohoto usnesení?

-I když Česko nyní v době Sobotkovy vlády zažívá pozoruhodný ekonomický růst a životní úroveň je na nejvyšší úrovni v historii, není naše země hospodářským tahounem Evropy. Stejně tak lze těžko Českou republiku označit za důležitou vojenskou sílu. V čem jsme si ale ve světě vysloužili respekt, je zaměření zahraniční politiky na oblast lidských práv. Navzdory občasným svérázným pragmatickým odbočkám od této linie v této tradici pokračujeme. A hlasování 25. dubna to potvrdilo. Zajímavostí je, že ve prospěch usnesení hlasovali oba přítomní ministři Jan Chvojka a Martin Stropnický, tak i šest bývalých ministrů. Tohle hlasování přispělo k tomu, že až se budou další čeští politici fotografovat u busty Václava Havla v americkém Kongresu, nebudou se muset cítit nepatřičně.

ORER magazine 1-4/ 79/ 2017 


Související zprávy
1. Výstava Křesťanský východ zblízka
2. Křest knížky Poslední velikonoce
3. Katastrofa křesťanů. Večer věnovaný tragickým osudům křesťanských menšin na sklonku Osmanské říše
4. M. Štěch jednal v Arménii o hospodářské spolupráci a o situaci v regionu
5. Osmnáctiletá Karina Movsesjan vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny
6. Gevorg Deodatus (Astvacatryan) – majitel první kavárny v Praze
7. Americký stát Iowa v oficiální proklamaci uznal arménskou genocidu.
8. Udělení čestné afiliace FF UK dr. Haigu Utidjianovi
9. Děkovný dopis prezidentovi republiky Miloši Zemanovi od duchovního pastýře arménské komunity v ČR
10. Jerevan uvítal odsouzení genocidy Arménů českým parlamentem

Komentář

© ORER.CZ 2003-2012, ORER.EU 2012-2017
Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.