Vláda premiéra Marka Rutteho ale oznámila, že masakr Arménů za genocidu neoznačí. Podle úřadující ministryně zahraničí Sigrid Kaagové bude kabinet nadále zachovávat v této otázce “zdrženlivost”. Na pietní akci v Jerevanu, která se uskuteční 24. dubna, nicméně podle agentury DPA vyšle svého zástupce.

V minulosti se za Nizozemsko účastnil pouze velvyslanec. „Je to znamení respektu vůči obětem a pozůstalým,” zdůvodnila rozhodnutí Kaagová.

Turecko se ozvalo

„Rázně odsuzujeme dnešní rozhodnutí nizozemského parlamentu uznat události roku 1915 za genocidu,” uvedlo v reakci na rezoluci turecké ministerstvo zahraničí. Zároveň vyzdvihlo skutečnost, že dokument není právně závazný, a připomnělo, že nizozemská vláda slíbila, že dnešní krok zákonodárců nebude mít vliv na oficiální politiku země.

Při masakrech v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 miliónu Arménů. Turecko považuje masakry za součást válečných operací a termín genocida odmítá.

Vztahy Nizozemska a Turecka jsou i bez ohledu na současné hlasování nizozemského parlamentu dosti napjaté. Diplomatická roztržka se rozhořela loni v souvislosti s parlamentními volbami v Nizozemsku a referendem o změnách ústavy v Turecku.

Napjaté vztahy s Tureckem

Nizozemsko nejprve nepovolilo přistání letounu s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem na svém území. Chtělo tak zabránit údajné politické agitaci mezi tureckými emigranty před referendem, které posléze výrazně posílilo pravomoci tureckého prezidenta.

Naplno se roztržka rozhořela poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu.

Masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války uznalo za genocidu už několik evropských parlamentů. Loni v dubnu se k nim přidala i česká Poslanecká sněmovna.